Druhy sexuální orientace a její formování

Načtení tohoto textu trvá: 12 min.

Erotická náklonnost k lidem opačného pohlaví tradičně existovala mezi lidmi jako běžná sexuální orientace. Bylo zřejmě, že to je dominantní druh erotické preference. Nicméně se ukázalo, že ne každý je schopný zažívat erotický zájem k osobám odlišného pohlaví.

V různých dějinných obdobích a v různých kulturách se formoval odlišný postoj k těm, jejichž sexuální orientace byla netradiční: od otevřeného stíhání do vnímání takového sexuálního zaměření jako rituálních praktik, od opovržlivosti do potvrzení rovnosti před zákonem.

Na jedné straně lidé s netradiční sexuální orientaci byli a jsou v menšině, zatímco většina má náchylnost k jedincům opačného pohlaví. Na druhé straně tato menšina je dostatečně stabilní. Podle různých odhadů činí 3-7% z celkového počtů osob. Samozřejmě, že získat statistické údaje z minulých období je obtížné, ale vědci se přiklání k názoru, že tento procentní podíl zůstává praktický konstantní pro všechny doby.

Existence různých druhů sexuální orientace s sebou nese řadu sociálních a psychologických problémů. Za prvé někdy i lidem samotným je těžké si uvědomit a přijmout své sexuální zaměření. Za druhé některé druhy sexuální orientace mohou být společností odsouzeny.

Takže, co je sexuální orientace? Jak se formuje? A jaké existují druhy sexuálního zaměření?

Sexuální orientace: hypotéza o její původu

Moderní vědecké společenství nemá jedinou hypotézu o tom, jak se formuje sexuální orientace. Ale je něco, v čem se většina vědců shoduje: sexuální orientace a sexualita vcelku se formuje od raného dětství, a základ sexuality člověka se vyvíjí v nitroděložním prostředí.

Podíváme-li se na vývoj plodu, ukáže se, že v děloze každý člověk prochází fázi hermafroditismu: embryo má zárodky jak mužských, tak ženských pohlavních orgánů. Pod vlivem různých biochemických faktorů (včetně hormonů), embryo nakonec získává vlastnosti obou pohlaví. Nicméně někteří lidé i při narození nemají určité anatomické pohlaví. O existenci hermafroditů bylo známo ve všech dobách, stačí se podívat na některé starořecké sochy.

Tento jev prenatálního vývoje umožnil některým badatelům (např. Freud, Kinsey, Weiniger) přispět k závěru, že člověk je v podstatě bisexuální, a to i v případě, když při narození jeho anatomické pohlaví bylo zformováno bez deviací.

Jak se formuje erotické zaměření

Později s rozvojem pohlavního vědomí jeden z vektorů – náklonnost k opačnému nebo stejnému pohlaví, konkretní sexuální orientace – začíná dominovat, a bisexualita se stává latentní, tj. skrytou a nevědomou.

Na formování plodu a toho, s jakou sexuální preferenci přijde na svět, má vliv mnoho činitelů: biochemie organismu matky, dědičné (genetické) faktory, dokonce i emocionální pozadí prostředí, v němž těhotenství probíhá, mohou ovlivnit budoucí sexualitu dítěte.

Ale nejsme schopni přesně vysledovat řetězec formování takového komplexního souborů reakci jako sexuální orientace. Poněvadž miminko není schopné povědět o tom, jak vnímá sebe, své pohlaví, probouzející náklonnosti.

Mnohem dříve než začne vnímat své pohlaví a sexuální preferenci, miminka začnou ovlivňovat sociální faktory: očekávání rodičů, normy sexuálního chování, které jsou v dané společnosti akceptované, představy o přijatelnosti projevu sexuality v určité rodině./

V době, kdy člověk ukončuje období pohlavního dospívání (puberty) a navíc se stává plnohodnotným členem společnosti (18 let je statisticky průměrný věk ukončení puberty, pohlavního dozrání), má už zformované erotické zaměření.

Netradiční sexuální orientace

Ale ne všechno je tak jednoduché. V případě, když se nějak projevuje netradiční orientace, nebo dospívající se nemůže rozhodnout, k osobám kterého pohlaví má náklonnost, další vývoj souvisí s řadou neurotických faktorů: vznikají otázky sobě, strach, úzkost, odmítnutí sebe samého nebo naopak otevřený protest. Je to způsobeno tím, že v společnostech některých kultur netradiční erotické zaměření se považuje za něco negativního, nepřijatelného, patologii. Obvykle se děti o tom dozvědí celkem brzy.

Navzdory mnohočetným pokusům vědců dokázat, že netradiční sexuální orientace je variantou sexuálních norem, vědomí průměrného člověka má strach z těchto projevů

Druhy sexuální orientace

Hlavními druhy sexuální orientace jsou:

1) heterosexuální (převažující náklonnost k osobám odlišného pohlaví),

2) homosexuální (přitahováni k osobám stejného pohlaví),

3) bisexuální (objekty sexuální touhy jsou jedinci obou pohlaví, ale ne nutně ve stejné míře a ve stejném období života).

Tímto však typy sexuální orientace nejsou vyčerpány. Asexualita se také považuje za formu sexuálního zaměření, ačkoliv člověk buď nemá erotické náklonnosti, nebo zažívá jen slabou sexuální touhu.)

Netradiční orientace nebo tradiční? Varianty vývoje a Kinseyho škála

Bylo by to jednoduché a snadné, kdyby svět byl uspořádán jednoznačně. Bílé nebo černé, dobré nebo špatné, nahoru nebo dolů, doprava nebo doleva. “Čistí” homosexuálové a stejně “čistí” heterosexuálové. Ale ve skutečnosti rozdělit svět do takových jednoduchých a jasných kategorií není možné.

Zoolog a sexuolog Alfred Kinsey, který studoval sexuální chování lidí a zvířat, dospěl k závěru, že v této otázce “čistá” jednoznačnost je vzácnost. Kinsey potvrdil svou hypotézu rozsáhlými statistickými údaji. Při tom se ukázal další zajímavý fakt. Nejen že člověk může být “nečistým” zástupcem svého erotického zaměření, nedá se určit jeho přesnou orientaci jednou provždy, protože v různých věkových obdobích se jeho erotická preference může měnit.

Například během dospívání, kdy sexualita jen probouzí, je velmi snadné splést si situační projevy homosexuality se skutečnou homosexualitou. V tomto období života holky a kluci tráví čas s partami tvořenými převážně jedinci stejného pohlaví. V tomto věku přátelství hraje velmi důležitou roli, to je skutečně intimní věc, a mnozí se již v dospělosti přiznávají, že cítili náklonnost k kamarádce nebo kamarádovi stejného pohlaví.

Často se při práci s dospívajícími vyskytuje opačná situace, když například nadšený obdiv staršího věkem učitele je mylně považován za zamilovanost, a teenager začíná se sám sebe ptát: Jsem netradiční orientaci?

Ale zpravidla pro většinu tato zamilovanost nenese v sobě informaci o tom, jaká bude skutečná sexuální orientace tohoto člověka v dospělosti. Mají ale jiný účel: otevřít adolescentovi sílu jeho emocí, které umožňují vyjádřit svou sexuální zvědavost, prozkoumat sám(a) sebe, své reakce.

Někdy se stává naopak. Člověk, který v pubertě úplně neprojevoval své pocity k vrstevníkům stejného pohlaví, dospěl, žil normálním heterosexuálním životem, a najednou ve starším věku začal cítit silnou erotickou přitažlivost k jedincům stejného pohlaví.

Jak je to možné? Zpravidla to je důsledek přísné výchovy v dětství. Pokud rodiče vštěpují dítěti, že homosexualita je hrozná věc, zdůrazňují, že netradiční orientace je ostuda a hrůza, dokonce i skryté projevy vlastní bisexuality (která, jak již bylo zmíněno, je součástí každého člověka) se dítě bude snažit ze všech sil potlačit a zbavit se toho. V důsledku toho jeho erotická preference se formuje tak, jak vyžaduje společenství, a ne podle vlastní podstaty.

Existují také příklady, když člověk je si vědom své erotické preference, má běžné heterosexuální vztahy, ale najednou má pocit, že chce zkusit něco nového, právě s partnerem stejného pohlaví. Často také muži chtěji dosáhnout lepšího sexuálního zážitku s svou nebo novou partnerkou a užívají léky na potenci.

Jak vidíme, existuje množství variant vývoje.

Všechny uvedené příklady ukazují, že sexuální orientace sama o sobě se formuje již od dětství, ale se projevuje různými způsoby v různých obdobích života, s různou intenzitou, a nejdůležitější je, že může do určité doby být skrytou, a to zejména v případě netradiční orientace.