Homosexualita v dějinách

Načtení tohoto textu trvá: 6 min.

Sexuální menšiny

Sexuální orientace je eroticko-sexuální náklonnost jedince k jiným jedincům určitého pohlaví.

17. června 2011 Rada OSN pro lidská práva přijala směrnici zakazující diskriminaci sexuálních menšin, tj. diskriminaci na základě sexuální orientace. Plánuje se vytvoření zvláštního orgánu, který zajistí práva sexuálních menšin po celém světě. Můžeme se jen zeptat, proč tato směrnice byla přijata pouze v XXI. století? A proč naše společnost potřebuje podobná unesení?

Pojem homosexualita byl poprvé použit rakouským spisovatelem Karl-Maria Kertbeny. Toto slovo znamenalo sexuální náklonnost k osobám stejného pohlaví a také sexuální styk mezi nimi.

Nicméně, homosexualita jako fenomén se objevila již v dávné minulosti. Jeden z nejstarších písemných dokladů o homosexualitě pochází již z archaické doby. Jedná se o zákony athénských reformátorů Solona, Dragona atd. namířené proti homosexualitě. Je třeba poznamenat, že ve stejném období v jiných částech Řecka (Boeotia) homosexuální vztahy byly v souladu se zákonem. Možná, že ve starověkém Řecku homosexualita se objevila již v krétsko-mykénské době. Na to poukazují mýty, v nichž je jak homosexualita, tak bisexualita, např., náklonnost bohů (Apollo, Zeus aj.) k mládencům.

Navzdory tomu, že některé athénské zákony stále se snažily uchránit mladíky před muži, v řecké společnosti homosexualita byla široce rozšířena. Někteří vědci však říkají, že to byla platonická láska. Důležitým poznatkem je také skutečnost, že ve starověkém Řecku starší muži, kteří měli sexuální vztahy s chlapci, měli úplně normální rodiny, žen a děti, takže nebyli homosexuály v pravém smyslu tohoto slova.

K homosexualitě patří také láska mezi ženami. Lesbismus dříve se nazýval též sapfismus (podle jména řecké básnířky, která opěvovala lásku mezi ženami).

S šířením hlavních monoteistických náboženství homosexualita, což byla odmítnuta, ustoupila do pozadí. I přesto homosexální styky zůstaly, ale přešly do latentní fáze. Mimochodem právě církev se stala ohniskem homosexuality, zejména v období Renesance, když v Itálii konala svérázná sexuální revoluce. Římský papež Pavel IV. (XVI. st.) rozkázal, aby všichni homosexuálové upalili na hranici.

Jestliže v raném středověku homosexualita se považovala za náboženský přečin, tak na konci středověku to bylo jako právní zločin. Negativní postoj k homosexuální lásce se udržel až do roku 1789, kdy začala Velká francouzská revoluce. Revolucionáři prohlásili, že člověk si může dělat, co chce. Všechny zákony, které trestaly homosexualitu, byla zrušeny. Nicméně, i v XIX. století homosexuálové byli upalováni na hranici.

Pruský volič Frederick také se snažil zmírnit zákon týkající se homosexuálů. Legalizace homosexuality v Prusku se nepodařila jako ve Francii, ale Frederickovi se zdařilo nahradit trest smrti vyhnanstvím.

V XIX. století takové vědy jako jsou sociologie a psychologie začínají studovat fenomén homosexuality. Vědci přiznali, že mnozí homosexuálové takoví jsou od narození. V té době stávají první bojovníky za práva gayů a lesbiček, např. novinář Karl Heinrich Ulrichs.

Avšak situace sexuálních menšin se zlepšila ne na dlouhou dobu a ne ve všech zemích. Například, v XX století v SSSR, homosexualita se považovala za zlo, ohrožuje celý systém. Solženicyn píše, že každý rok od 1934 do 1980 v Sovětském svazu tisíce gayů byli odsouzeni. Ženy byly poslány k psychiatrovi. Nacistický režim pronásledoval homosexuály, komutisty, Židy a Romy.

V druhé polovině XX. století začala liberalizace společnosti. Na konci 60. let. Většina evropských zemí zrušela trestní stíhání za homosexualitu. Pouze v roce 1991 Světová zdravotnická organizace odstranila homosexualitu ze seznamu duševních chorob.

Pak konečně přijata dlouho očekávaná směrnice. Ale proč lidé nemohli se zachovat toleranci k homosexualitě? Co způsobuje agresivitu lidí? Možná totéž, co ve 30. letech dovolilo nacistům vyvolat nenávist na základě rasových rozdílů? Snad všichni bychom se už konečně měli poučit z historie a uznat právo každého člověka na vlastní přesvědčení a preferencí, právo každého člověka žít vlastní život tak, jak si to sám přeje.

Podle sociologických výzkumů homosexualové představují významnou část spotřebitelů přípravku Cialis.